V tyto dny vrcholí tzv. valentýnská zima, která patří ke známému pranostickému období a tím je tzv. tuhá únorová zima (od cca 6.2. do 24.2.). Valentýnská zima bývala s obavami nejčastěji očekávána zejména povozníky, formany, kupci a obchodníky. Ochromení dopravy způsobovalo místy obchodní odříznutí měst od venkova, což se projevilo okamžitým zvýšením cen a přechodným nedostatkem některých druhů zboží, především pak potravin. V tomto období často zamrzala i voda v mlýnských náhonech a odtud je rčení: „Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.“
Příčinou vzniku drsnějšího období tuhé únorové zimy na našem území bývá zpravidla tzv. evropský zimní „monzum“, při něm do střední Evropy proudí chladný arktický vzduch. Takováto extrémní situace na našem území nastala např. v únoru 1929. Tehdy byla dne 11. února v Českých Budějovicích, na jižním okraji města u Stacherova mlýna, zaznamenána vůbec nejnižší teplota, která byla doposud naměřená v ČR. Neuvěřitelných mínus 42,2 °C. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky a matematiky na českobudějovickém gymnáziu.
