Svátek Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců.
Ke svátku Všech svatých patřil také rozšířený zvyk obdarovávat místní chudé. Na Slavičínsku se darům přinášeným žebrákům říkalo „koleda za mrtvé“. Žebráci sedávali v předsíni kostela s putnami a za modlitby dostávali od hospodyň chléb, mouku, sušené hrušky, slaninu i další potraviny. Rozdávání jídla bylo projevem křesťanského milosrdenství, mělo však i hlubší význam. Souviselo se starou lidovou představou, že lidé odkázaní na pomoc druhých, žebráci a děti mohou být prostředníky mezi pozemským a nebeským světem. Podle některých představ mohli dokonce zosobňovat duše zemřelých.
Na Znojemsku hospodyně pokládaly o svátku Všech svatých do okna chleba pro dušičky, vracející se v noci před svým svátkem (2.11.) do svého domu. Lidé také házeli na svátek všech svatých do ohně mouku, aby se duše v očistci ochladily. Je také možné hodit do ohně střídku chleba, což se provádí ze stejného důvodu, duše zemřelých v očistci se tímto úkonem ochladí. (časopis z r. 1855)
Kdyby kdo přišel o půlnoci Všech svatých do kostela, spatřil by svíčkami ozářený oltář, kněze v mešním rouchu a v lavicích kostela lidi každého věku, kteří již dávno zemřeli. Všichni klečí a modlí se. Nikde však není slyšet ani jediného hlásku, vše je zahaleno v pochmurné ticho. Dávno zemřelý kněz slouží mši. Jakmile však kněz udělí požehnání, jest třeba co nejrychleji z kostela utéci, poněvadž by bylo s takovým odvážlivým smrtelníkem zle: umrlci by ho rozsápali.
Několik pranostik na dnešní den:
- Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
- Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
- Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
- Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
- Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
Proč je dnem slavení 1. listopad?
V Římě se slavnost všech mučedníků začala slavit 13. května roku 609, ve výroční den posvěcení římského Pantheonu papežem Bonifácem IV. Chrám, původně zasvěcený všem olympským bohům, byl tehdy zasvěcen Panně Marii a všem mučedníkům. V 9. století však květnový termín přestal být pro velké náboženské slavnosti v Římě vhodný. Před žněmi se totiž začínal projevovat nedostatek potravin. Papež Řehoř IV. (827—844) za těchto souvislostí přeložil oslavu ze 13. května na 1. listopad. K rozšíření svátku v listopadu napomohla potom návštěva tohoto papeže u krále Filipa Zbožného ve Francii kolem r. 835. (catholica.cz)
Ve 4. století se na Východě začal slavit společný svátek všech mučedníků. V syrském obřadu se slavil ve velikonoční době (13. 5.) a v byzantském obřadu první neděli po Seslání Ducha svatého. Můžeme si ale připomenout, že do této doby se označení mučedník (martyr) vztahovalo nejen na ty, kteří přímo prolili za víru krev, ale i na ty, kteří trpěli ve vězení nebo ve vyhnanství, byť se vrátili a zemřeli pokojně. Teprve od 4. století byli ti, kteří nezemřeli mučednickou smrtí označeni za vyznavače (confessores).
zdroj: archiv Antonín ViK, Český lid - Karel Pejml a Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Eva Večerková, www.catholica.cz
vyobrazení: autor neznámý
vyobrazení: obraz, autor: Jakub Schikaneder (1855, Praha - 1924, Praha), V kostele 1884 a Dušičky
