Svatá Anna je společně se sv. Jakubem (25. července) propojena až do prvních srpnových dnů do tzv. anenského období, někdy je uváděno i jako léto svaté Anny. To se vyznačuje vysokými denními teplotami, a naopak celkem chladnými rány. Naši předkové pro tento jev vymysleli výstižnou pranostiku, ve které hovoří o svaté Anně: „Svatá Anna – chladno z rána“, v moravské verzi pak „Okolo svaté Hanky studené poránky.“
Také jsou již znatelně delší noci, oproti letnímu slunovratu se prodlužují o jednu hodinu: "K Anně svatý hodina ze dne se tratí." Tuto hodinovou ztrátu v některých krajích smutně vítali dělníci na polích, neboť jim „Svatá Anna brala svačinu.“ Z důvodu zkracování dne se podávala dříve večeře a odpadlo tak podávání svačiny.
Rozhraní plného léta a podzimu:
Svátek sv. Anny bývá přelomem na rozhraní plného léta a podzimu, sklizeň obilí je v plném proudu. V lidovém prostředí se stala patronkou žní a úrody polní, stejně jako ochranitelkou rodinného krbu i selského statku. Proto sedlák už na jaře pozoruje přírodu a praví: "Kolik dní před svatým Jiřím (24.4.) se vrba zelená, tolik dní před svatou Annou (26.7.) jsou žně."
Místy jsou žně kolem sv. Anny v největším proudu, proto v některých krajinách přicházejí výsledky žní na svátek babičky Kristovy (sv. Anna je matka Panny Marie a babička Ježíše). Pod Ještědem říkají: „Svatý Petr žito seče, svátá Anna buchty peče“, nebo na Boleslavsku krátce: „Svatý Jakub seče, svátá Anna peče.“ Na Hořicku „Svatá Anna zavádí žence do i pšenice“. Všeobecné je úsloví: „Svatá Anna žito žala.“ Na Chodsku se dosud říká: „Svatý Vít kořen štíp, svátý Prokop kořen rozkop, svátá Markyta hodí srp do žita, svátá Anna srp vzala a žala.“ V Satalicích se říkalo: „Svatá Anna, do stodoly brána.“ Někde děti v poli volávaly: „Bábo, bábo, svátá Anno, dej, aby uzrálo“, někde, ale takové volání pokládali za hřích.
Na Zlínsku si libovali:
Není jako o svatej Anně, dyž si sedlák žitečka nažne:
chodí na humně, pysky naduje, praví, že má chodně.
Ve svátek sv. Anny pozorují na Hlinecku vítr: „Je-li na svátou Annu dopoledne vítr, bývá prý drahá pšenice; fouká-li odpoledne, bude drahý ječmen“. Svátek svaté Anny byl však ještě pro širší hospodářskou působnost význačným dnem prorockým a dobře pozorující hospodář mohl toho dne čisti v knize přírody daleko do budoucna. Povětrnost a různé jevy v živočišstvu poskytovaly mu mnohou orientaci na celý příští rok. V prvé řadě pozoroval mravence: „Když na sv. Annu vyhazují mravenci hlínu, bývá pak tuhá zima“. „Vyzdvihují-li mravenci na svatou Annu hlínu, čekejme tuhou zimu“. V Hetíně prorokují: „Jsou-li mravenci v ten den na záhoně, bude mokrý podzimek a jsou-li v brázdě, bude suchý podzimek“. Prší-li o sv. Anně, říká se, že řepa bude sladká. Na svátou Annu se sbíralo koření na Českobrodsku: zázvůrek, toten, krkavec a další.
„Je-li na svátou Annu bouřka, bude v zimě mnoho zámětí“ (návějí) říkají na Českomoravské Vysočině. „Je-li na sv. Annu a na sv. Jakuba jasno, budou veliké mrazy; je-li zamračeno, bude hodně sněhu“. „Je-li před svátou Annou zelí pěkné, je po svaté Anně škaredé a opačně,“ tvrdí na Hané. „Na svatou-li Annu slunce prahne, mnohou vodu k sobě táhne“.
Národopisec J. Vyhlídal doplňuje tuto sbírku pranostik ještě tímto proroctvím z Hané: „Na sv. Annu prší-li, prší sedmerá voda a bude mnoho hrud při setí podzimním; bude suchý podzim a mlynáři pro nedostatek vody budou bráti sedmerku.“ (peníz sedmikrejcarový)
A jak chladnější rána vysvětlují meteorologové?
Důvodem chladných rán je relativně vysoká vlhkost vzduchu v nočních hodinách. Prodlužující se tmavou částí dne (cca o 1 hodinu), tedy nocí, se mnohem výrazněji ochlazuje zemský povrch. Ten zároveň ubírá teplo z přízemních vrstev atmosféry, což je umožněno až skoro jasnými nocemi. Tím se znatelně ochlazuje vzduch, který nás obklopuje a my po ránu pociťujeme zimu. Teploty běžně klesají k ránu k deseti stupňům Celsia a naopak ve dne šplhají až ke třicetistupňovým vedrům. Znatelně se tedy zvyšuje amplituda (rozdíl) denních a nočních teplot. Z rána se kvůli zvýšené vlhkosti vzduchu mohou vytvářet přízemní mlhy, a to především v okolí vodních toků, rybníků a přehrad. (RNDr. Jan Munzar, CSc.)
Závěrem tedy můžeme konstatovat, že pranostika o svaté Anně neznamená, že by na konci července už začínala být rána chladnější. Ale znamená, že kvůli pozdějšímu východu slunce nastávají ranní minima v pozdějších časech. Kdo je ranní ptáče, tak nejen že dál doskáče, ale taky má šanci vnímat první známky toho, jak nám léto začíná odcházet.
Pranostiky:
- Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
- Svatá Anna - chladné rosy z rána.
- Anenské chladné rosy, ohlašují pěkné časy.
- K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
- Okolo svaté Anky chladné poránky.
- Svatá Anna - chladna zrána.
- Svatá Anna - chladno zrána. (z roku 1852)
- Od svatej Anky - žimne podranky. (z Hlučínska, žimný znamená studený a podranek je doba svítání.)
- Svatá Anna, sluncem požehnává.
- Na svatou Annu, může žít sedlák kulovatinu.
(hrách, čočka, vikev) - Svatá Anna požala, co Markéta začala.
- Svatá Markyta (13.7.) hodila srp do žita, svatá Anna, ta ho vzala a sama žala.
- Svatý Jakub nažne, svatá Anna sváže.
- Svatý Jakub poseče, svatá Anna napeče.
- Svatá Anna zavádí žence do pšenice.
- Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo.
- Svatá Anna - vše dozrává.
- Svatá Anna, chléb podává.
- Kolik dní před svatým Jiřím (24.4.) se vrba rozzelení, tolik dní
před svatou Annou začnou žně. - Svatá Anna zahajuje pšeničné žně.
- O svaté Anně sedlák si žita nažne.
- O svaté Anně žitečko se nažne.
- Svatá Anna tvrdí žitné žně.
- Svatá Anna pšenku žala.
- Svatá Anna žito žala.
- Když na svatou Annu prší, žito i na pařeze vzrůstá.
- Pršíli na svatou Annu, vymoká vejražka. (druh žitné mouky)
- Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
- Je-li zelí před Annou pěkný, je po Anně škaredý.
- Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
- Na sv. Annu prší-li, prší sedmerá voda a bude mnoho hrud při setí podzimním; bude suchý podzim a mlynáři pro nedostatek vody budou bráti sedmerku. (peníz sedmikrejcarový)
- Je-li na den svaté Anny bouřka, bude v zimě mnoho zámětí (závějí).
- Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
- Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.
- Vyzdvihují-li mravenci na svatou Annu hlínu, čekejme tuhou zimu.
- Jsou-li mravenci v den svaté Anny na záhoně, bude mokrý podzimek, jsou-li v brázdě, bude podzimek suchý.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov, Meteopress, www.meteocentrum.cz
vyobrazení: pohlednice
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
