Svatá Anna je společně se sv. Jakubem (24. července) propojena až do 2. srpna do tzv. anenského období. To se vyznačuje vysokými denními teplotami, a naopak celkem chladnými rány. Naši předkové pro tento jev vymysleli výstižnou pranostiku, ve které hovoří o svaté Anně: „Svatá Anna – chladno z rána“, v moravské verzi pak „Okolo svaté Hanky studené poránky.“ Také jsou již znatelně delší noci, oproti letnímu slunovratu se prodlužují o jednu hodinu: "K Anně svatý hodina ze dne se tratí."
A jak chladnější rána vysvětlují meteorologové?
Důvodem chladných rán je relativně vysoká vlhkost vzduchu v nočních hodinách. Prodlužující se tmavou částí dne, tedy nocí, se mnohem výrazněji ochlazuje zemský povrch. Ten zároveň ubírá teplo z přízemních vrstev atmosféry, což je umožněno jasnými až skoro jasnými nocemi. Tím se znatelně ochlazuje vzduch, který nás obklopuje a my po ránu pociťujeme zimu. Teploty běžně klesají k ránu k deseti stupňům Celsia a naopak ve dne šplhají až ke třicetistupňovým vedrům. Znatelně se tedy zvyšuje amplituda (rozdíl) denních a nočních teplot. Z rána se kvůli zvýšené vlhkosti vzduchu mohou vytvářet přízemní mlhy, a to především v okolí vodních toků, rybníků a přehrad.
