Říkalo se, že "Svatý Jiří osvobozuje hady a štíry" nebo "Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou." Podle lidové víry se věřilo, že na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři, pro které je teplo životně důležité, rozproudí jim krev a dodá sílu po dlouhém zimním spánku. V tento den nejsou jedovatí hadi, snad i proto, že ještě nemají dostatek jedu, aby mohli škodit. Naopak je jedovatá voda, proto se nesmí vůbec pít. Nejjednodušší vysvětlení "výskytu štíra" v jiřských pranostikách podává historik J. Svoboda, domnívá se, že označení "štír" v pranostikách znamená totéž, co vyjadřovala staročeská slova ščur, jaščur či jaščerka, tedy, že se významově zcela kryje se současným pojmem "ještěrka".
Podle další ze svatojiřských pověr se nemá pracovat na poli, ani na zahradě nebo v sadě, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit. U Slovanů byl tento den prvním koupáním v přírodě, a právě i proto měly největší radost z příchodu sv. Jiří děti, které si v tento den vysokými hlásky odříkávaly:
Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla,
travička zelená, růžička červená, fiala modrá,
všelijaký kvítí na věnečky vití.
