Přilétlo jaro zdaleka
Přilétlo jaro zdaleka
a všude plno touhy,
vše tlačilo se k slunci ven,
že snilo sen tak dlouhý.
Vylítly z hnízda pěnkavy
a drobné děti z chýše,
a pestré kvítí na lukách
přesládlou vůni dýše.
Z větví se lístek tlačí ven
a ptáčkům z hrdla hlásky,
a v ňadrech v srdci mlaďounkém —
tam klíčí poupě lásky.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
