Poklad
Kde kůra srdce lidská halí,
je mnohý poklad tajně skrytý,
jen světluškou se kmitne v dáli
těm, kdož jdou kolem jako v snění,
leč kolik zlata v sobě tají,
ti pouze zvědí, kteří znají
znak nad příchodem к němu vrytý
a dovedou jej vykouzliti.
A mnohým lesk, jenž sluncem svítí,
když odešli, se v uhlí mění.
Však velký poklad lásky pravé
tam, kde jsou bolu křižovatky,
v klín tmavé skály ukryt leží,
kde poutník nejméně jej tuší.
A otvírá svůj pohled sladký
jen, když je velký pátek duší
a dlouhý týden utrpení
se chystá v květech ke vzkříšení.
17./XII. 1882
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
