Jak se blížil Štědrý den, strašení nabývalo na síle a asi tou nejstrašnější postavou adventu, která děsila doslova každého byla Perchta nebo též Peruchta, Perychta, Perechta, Šperychta. Mohla již chodit v předvečer Štědrého dne a v podvečer Tří králů, ale často se objevovala nenadále během celého adventu. Nejčastěji prý ve čtvrtek, kdy mají nečisté síly, svádějící člověka, největší moc. Koho přistihla, jak nedodržuje půst, tomu hrozila rozpáráním břicha, jeho vycpání koudelí a zašití režnou nití. Dětem pak hrozila, že jim sebere dárky od Mikuláše.
Postava má pravděpodobně ještě předkřesťanskou tradici, a to v bájných, mýtických postavách, které symbolizují duchy našich předků, vracející se v tradicích po celém světě v tuto roční dobu na zem. Vždyť už jen svým vzezřením pohanské kořeny připomíná. V našich končinách se o ní najdou zmínky již z počátku 15. století. Výraz perchta, na Moravě též šprechta, perechta je odvozen z německého výrazu berchta, Perchte označující strašidelnou bytost. Perchta je tradicí německého etnika a výskyt Perchty u nás navazuje na jejich tradici.
