O velikonočním týdnu na venkově – Květná neděle

O velikonočním týdnu na venkově – Květná neděle

O velikonočním týdnu na našem venkově – Květná neděle - vyprávění z časů dávných a nedávných I. (l.p. 1893)

Pohleďme nyní blíže, jaké stopy dávných časů nám na našich Velikonocích zůstaly a jakým pověrám věřili staří hospodáři a naše prababičky. Květná neděle se v církevní latině nazývá dominica palmarum — má též i u nás jméno od ratolestí, které se v ten den v kostelích světí na památku slavného vjezdu Ježíšova z Bethanie do Jerusaléma, kdy vyšli mu vstříc zástupy s ratolestmi palmovými a „stlali roucha svá na cestě; jiní pak ratolesti ze stromů sekali a metali na cestu“. V našich krajinách světí se ratolesti daleko prostší, užívá se k tomu proutků vrbových a jívových, jež jsou tyto křoviny a stromy nejraněji obdařeny květy svými. Rostliny ozdobené jehnědami mají tu výhodu, že po celý rok neztrácejí svou podobu. Vedle nich se světí snítky jasanové, místy i klokočové a březové.

O Květné neděli po našich dědinách spatřujeme mnoho radosti. Tvůrčí mysl lidu, jenž nejednou dle jména vytvořila si báji, od níž potom i jméno samo odvozuje a Květné pravidlo je toho důkazem: v tento den má každý kvésti, každý se musí něčím novým vystrojit a nemůže-li novým, tedy alespoň tím, co má nejlepšího. Mládež toho pravidla se až dosud ráda drží. Když se na „velkou“ vyzvání, na prostranství před kostelem se na jedné straně sešli hoši, na druhé děvčata, která dnes jen proto si přispíšila, aby se navzájem prohlédla, co která má nového. Není toho třeba mnoho, vždyť celé šaty nepořídí se tak snadno a každá z nich není ze mlýna nebo ze statku, ale naštěstí stačí i prostý šáteček, když se v tento den poprvé vezme, aby jeho majitelka po celý rok „kvetla“.
Drobná mládež, ale i vážení hospodáři a šedivé výměnkářky nesou svazečky zmíněných ratolestí, jakých kostelník u oltáře celou otep ku posvěcení připravil, jimiž pak poděluje ty, kteří si sami ničeho nepřinesli. Část si oddělil k účelům chrámovým, k umývání oltářních kamenů o Zeleném čtvrtku a ke spálení na popel pro příští popelec. — Jakmile zvony podruhé dohlaholily je kostel přeplněn věřícími, jež sem dnes mimo vlastní pobožnost i pašije přilákaly, také jsou na kruchtě (kostelní kůr) všechny party náležitě obsazené a i plný sbor má slušné hlasy.

Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Sobota 27. dubna 2024
v tento den má svátek

Jaroslav Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Aristid Blahopřání Jarolím