Druhý den ráno, když si poutníci před kostelem shromáždění ruce podávali, obyčejnými slovy se vítali: „Odpusťme si“, neboť šli ke stolu Páně.
Po kostele šli se všichni do lázní vykoupat, při čemž si starší ženy a muži dávali obyčejně baňky sázet, to patřilo k celku. Po koupeli kupovalo se pouti. Panímáma nakupovala celé balíky obrázků, růženců, figurek a rozličných jiných dárků. »Mám tu čeládku, přijdou mléči, každý kouká, abych mu dala pouti,« povídala babičce. Vedle babičky stála stará Fousková, také babička, ráda byla by koupila klokočový růženec, ale když jí řekl kupec, že stojí dvacet krejcarů dobrých peněz, smutně ho položila zase na krám, pravíc, že je drahý. — »Drahý, ten drahý,« rozhorlil se kupec; »to jste neměla, osobo, jaktěživa klokočový růženec v ruce. Kupte si perníkový!« — »Inu, pantáto, jinému nebude drahý, ale mně je, poněvadž nemám víc než půl zlatého šajnu svého jmění.« — »Za to nekoupíte klokoč,« řekl kupec. Fousková odešla, ale babička šla za ní a povídala jí, aby s ní šla k jinému kupci, ten že má velmi laciné zboží. A vidíme — ten kupec dával všecko za pac, jak to babička sama chtěla, tak že Fousková za půl zlatého nejen klokočový růženec, ale i obrázky a jiné drobotiny dostala.
Když ale od krámu odešly, povídala Barunka: »Viďte, babičko, vy jste tomu kupci to zaplatila, co scházelo; však já dobře viděla, jak jste na něj mrkala, aby Fousková neviděla.« — »Když jsi viděla, viděla, ale nepovídej dále; co dává pravice, nesmí vědět levice,« odpověděla babička. Kristla koupila si stříbrnou obroučku, na níž byly dvě hořící srdce; Míla hned koupil si také obroučku, na níž dvě v sebe složené ruce byly. Všecky ty dárky dali poutníci dotýkat a světit, a růženec, obroučku, obrázek anebo knížku dotýkanou choval každý, co relikvii. Majíce vše to zařízeno, poděkovali poutníci svým hostitelům, ještě jednou se pomodlili u divotvorné studánky, a pod ochranou matky boží se vydali na cestu domů...
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: Božena Němcová (1820, Vídeň – 1862, Nové Město, Praha), kniha Babička
ilustrace: Adolf Kašpar (1877, Bludov – 1934, Železná Ruda), z knihy Babička
