Staří Římané kapra prokazatelně lovili v deltě Dunaje a už někdy na počátku našeho letopočtu pro něj stavěli chovné rybníky. Ovšem hlavní zásluhu na rozšíření kapra jako nejvýznamnější sladkovodní ryby po celé Evropě měli obyvatelé klášterů – křesťanští mniši. Ryba je jedním z křesťanských symbolů, ale to je jiný příběh. Přesto to byly právě náboženské důvody, kvůli nimž si mniši kapry oblíbili. Více než sto dní v roce totiž museli držet půst. Během něj nesměli jíst maso, ale měli povoleno jíst ryby, takže nemuseli trpět nedostatkem bílkovin. Kapr se tak někdy v 11. století stal velmi populárním postním jídlem.
Mniši zakládají rybníky
Mniši hojně zakládali rybníky a v následujících staletích dobře vydělávali na prodeji přebytkových ryb. Šlo o natolik výnosný byznys, že si z něj chtěli urvat podíl na zisku i světští panovníci. Například Karel IV. se z tohoto důvodu ve 14. století zasloužil o rozvoj rybníkářství na mnohých světských panstvích. Zlatým věkem rybníkářství na našem území bylo 16. století. Tehdy vyrostla většina významných českých rybníků a rybníkáři jako Josef Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín se stali tehdejšími národními celebritami. Oba sloužili významnému šlechtickému rodu Rožmberků, který je u nás dodnes synonymem rybníkářství.
Naopak 17. a 18. století znamenaly pro české rybníkářství dobu temna. Během třicetileté války byla řada významných rybníků poničena a z těch zbývajících kvůli hladovému obyvatelstvu ryby téměř vymizely. Sotva se za další století dalo rybníkářství jakžtakž dohromady, už dostalo další osudovou ránu. Tentokrát to však nebyla válka, ale pokrokový výnos osvíceného císaře Josefa II. Habsbursko--Lotrinského. Jedna z jeho reforem rušila kláštery – a s nimi zanikly i mnohé rybníky. Nedostatkový kapr se stal výhradně luxusním jídlem bohaté šlechty.
Za obnovením slávy chovu českých kaprů, ale i dalších dnes významných domácích ryb, stojí rybníkář Josef Šusta, který v druhé polovině 19. století zavedl moderní metody rybníkářství. Díky pečlivé práci s plůdkem a vhodnému dokrmování kapr dostal typický tvar, jak ho známe dnes. Populární rybou se ale stal až kolem roku 1925. Tehdy mladá Československá republika podporovala rozvoj rybníkářství a kaprů začal být nadbytek.
zdroj: Historie kapra dle Národního zemědělského muzea v Praze, kde jedna stálá expozice je věnována rybářství. Text z časopisu abc, abicko.cz, 2018
vyobrazení: pohlednice, autor: Cyril Kotyšan (1899, Braník – 1978, Braník)
