Chléb jako dárce života a zdraví byl středem zájmu lidové pranostiky a pověr. Dobrý a chutný chléb v domácnosti byl vždy chloubou každé hospodyně. Péci chléb doma bylo zakořeněným zvykem hlavně na venkově.
Zvyky a pověry spojené s chlebem má každý kraj své, avšak pořekadlo: „Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidmi, ani s Bohem“, se říkává ve všech krajích.
(srovnat se s chlebem: Znamenalo to ukrojit rovný krajíc, aby byl všude stejně silný)