Duše zemřelých lidí se často zjevují jako světýlka, světlonoši, bludičky a místy se jim říká i cvendy nebo bludnice. Dle lidové představy vypadají jako malé děti nebo mužíčkové s lucerničkami na prsou nebo s hořícími košťaty v rukou. Zjevují se nejčastěji na hřbitovech nebo na močálech, zavádějí lidi do bahen a rybníků, nebo je dusí a omamují. Běda tomu, kdo se jim posmívá nebo na ně hvízdá, toho k smrti utýrají. Také se věřilo ve spojení Rusalek s dušemi zemřelých, tyto duše „světla“ mají Rusalky roznášet.
Místy se také říkalo že bludičky jsou duše dítek, nekřtěňátek, jež zemřely před křtem a jsou odsouzeny bloudit a hledat svatého křtu. Proto na venkově křtí novorozené děti nejdéle do tří dnů po narození. Jiní praví, že světýlka jsou sebevrazi, kteří nemohli být pochováni v posvěcené půdě na hřbitovech, ale jen za jejich zdmi nebo v lesích, mokřadlech atd. Když dva najednou něco řeknou, vysvobodí dušičku z očistce.
