Na základě počasí v den Zvěstování se také často předpovídal meteorologický vývoj pro další období. Pokud je zima, přetrvá chlad až do května. Teplá noc značí naopak brzký příchod jara, jasné ráno plodný a úspěšný rok a déšť zase suché léto. Pokud se na den Zvěstování stále nevrátily vlaštovky, bude celé jaro studené a počasí nepřejícné.
Mariánské jaro střídá ke konci druhé březnové dekády řehořskou zimu. Změna tedy nastává kolem 17.3. a může přetrvávat až do prvních dnů měsíce dubna. Jeho součástí je "josefské jaro". V dlouhodobém průměru se mariánské jaro dostavuje se značně vysokou četností výskytu, pohybující se kolem 75 %. Do tohoto období spadá i počátek astronomického jara. Podle měření teplot meteorologické observatoře v pražském Klementinu se průměrná teplota v tomto období pohybuje kolem 7 st. C. Důsledkem je, že právě v období mariánského jara u nás končila oblevou a táním většina těch vůbec nejtužších a nejvleklejších zim v historii. Potvrzují to novodobá meteorologická pozorování.
