Ze starých pamětí z Kolínska, vypravuje J. A. Konůpek
Selská čeládka, která v tehdejších selských statcích a gruntech sloužívala měla mezi sebou ustálené zvyky a obyčeje, které se přenášely i na hospodáře a hospodyni. Pisatel těchto řádků zastával po dvě léta slasti a strasti hříbka i špitáníka, kteří patřili ve službě pod pacholka. Neboť v tehdejších dobách (první polovina 19. století) musel každý selský synek tyto stupně čeládky sám „prodělat“.
V okolí kolínském, které máme nejvíce na zřeteli bývaly dosti velké statky, které se v těch dobách co do výměry, neposuzovaly dle jiter nebo měřic, nýbrž na starodávný způsob, podle kop, protože v tuto dobu se vše měřilo na kopy. Statky bývaly nejčastěji o velikosti 18 až 25 kop. Kdo měl přes 10 kop výměry polností, byl už počítán za sedláka, pod 10 kop výměry byl počítán za chalupníka. (1 kopa = 17 262 m2). Kopa obsahovala 6 korců, nebo 9 měr, čili 3 jitra rakouská. Takže 18 kopový grunt čili statek měl výměry: 54 jiter = 310 716 m2, neboli 108 korců, nebo 162 měřic (1 měřice = 1918 m2, nebo také 1/3 vídeňského jitra). Grunt 25 kopový měl výměry: 75 jiter (= 431 550 m2) nebo 150 korců, nebo 225 měřic.
